S Modely-lodi.cz po stopách významných událostí
Mnozí z nás by si jistě někdy přáli přenést se do minulosti a být svědky přelomových událostí. Účastníky však již dávno odvál čas, a i mnohé detaily jsou zapomenuty. Přibližme si alespoň místa, kde se vše odehrálo a vnímejme atmosféru prostředí ať si představíme co naši hrdinové v těch místech asi viděli, jak se cítili a co je mohlo motivovat k jejich dalším rozhodnutím.
V souvislosti s objevením amerického kontinentu je často zmiňován jen K. Kolumbus i když bylo více jeho současníků, kteří měli velké zásluhy na zpřístupněná velké země pro Evropany. Jedním z nejvýznamnějších byl italský mořeplavec a průzkumník Giovanni Caboto, známý spíše pod anglickým přepisem svého jména jako John Cabot.
Cabot se narodil okolo roku 1450 a v dospělosti se zapojil do námořního obchodu. Na konci 80. let 14. století se dostal do finančních problémů, a proto opustil Benátky a přestěhoval se do španělské Valencie a Sevilly. Přišel s projektem atlantické výpravy, a protože v místě nenašel pochopení, tak se přestěhoval do Londýna, kde pro finanční a politickou podporu takové akce byla příznivější situace. Po příjezdu do Anglie se Cabot vydal do Bristolu, hlavního námořního centra, hledat finanční podporovatele pro plánovanou výpravu. Toto bylo jediné anglické město, které v minulosti podnikalo průzkumné výpravy do Atlantiku. Cabotův královský patent, která se mu podařilo v roce 1496 získat, uváděl, že všechny výpravy by měly být podnikány z Bristolu, takže jeho hlavní finanční podporovatelé pravděpodobně sídlili v tomto městě. V každém případě také stanovil, že obchod vyplývající z jakýchkoli objevů musí být veden pouze s Anglií, přičemž zboží se bude dovážet pouze přes Bristol. Tím by se Bristol stal monopolním přístavem s výhradním právem zapojit se do koloniálního obchodu.
První cesta
O Cabotově první plavbě známe jen málo. To, co je víme pochází především z dokumentu, který je zván „dopis Johna Daye“, napsaným Johnem Dayem alias Hughem Sayem, obchodníkem z Bristolu. Dopis byl zaslán během zimy 1497–98 adresátovi, o kterém se věří, že byl Kryštof Kolumbus. Dopis se stručně zmiňuje o první cestě, ale většinou píše o druhé výpravě z roku 1497. John Day k první cestě poznamenal: "Vzhledem k tomu, že vaše lordstvo chce informace týkající se první plavby, stalo se toto: Plul s jednou lodí, chyběly mu zásoby, posádka byla proti pokračování v plavbě a když se dostal se do špatného počasí, tak se rozhodl pro návrat." Vzhledem k tomu, že Cabot obdržel svůj královský patent v březnu 1496, má se za to, že svou první plavbu podnikl toho léta.
Druhá cesta
Informace o cestě v roce 1497 pocházejí většinou ze čtyř krátkých dopisů a záznamu v kronice města Bristolu z roku 1565. Záznam kroniky z let 1496–97 říká v plném znění: “Letos, na den svatého Jana Křtitele (24. června 1497), byla země Amerika nalezena obchodníky z Bristowa v lodi z Bristowe, zvané Mathew; která řečená loď vyplula z přístavu Bristowe druhého května a vrátila se domů 6. srpna “. Nejpodrobnější popis druhé cesty však nalézáme v dopise Johna Daye ze zimy 1497–98. Předpokládá se, že Day byl obeznámen s klíčovými postavami expedice, a proto o ní mohl podat zprávu.
Dopis o cestě hovoří tak, že Cabot měl jednu malou loď o nosnosti 50 tun, nazývanou Matthew of Bristol (podle kroniky z roku 1565). Byla prý naložena dostatečnými zásobami na několik měsíců. Loď odplula v květnu s posádkou 18 až 20 mužů. Když expedice opustila Bristol, proplula kolem Irska, vydala se přes Atlantik a 24. června 1497 se dostala na dohled pevniny někde na pobřeží Severní Ameriky. O přesném místě přistání se dlouho vedly spory a různé komunity soupeřily o čest mít místo přistání na svém území. Historici navrhovali Cape Bonavista, St. John's, Newfoundland; ostrov Cape Breton, Nova Scotia; nebo Labrador. Od objevení dopisu Johna Daye v 50. letech se zdá být nejpravděpodobnější, že první přistání bylo buď na Newfoundlandu, nebo na nedalekém ostrově Cape Breton. Je to proto, že Dayův dopis zmiňuje, že pobřeží prozkoumané v roce 1497 leželo mezi zeměpisnými šířkami Bordeaux, Francie (44,5 stupňů s.š.) a Dursey Head v jižním Irsku (51,3 stupňů s.š.) a že k počátečnímu přistání došlo blízko jižní šířky, přičemž expedice se po dosažení severní šířky vrací domů. Cabot údajně během expedice přistál pouze jednou a nevzdálil se více než “na vzdálenost střelby z kuše“. Day uvádí, že expedice nenavázala žádný kontakt s nějakými domorodci; posádka našla zbytky ohně, lidskou stopu, sítě a dřevěný nástroj. Zdá se, že posádka zůstala na souši jen tak dlouho, aby nabrala sladkou vodu. Na pevnině také vztyčili benátské a papežské prapory a prohlásili zemi za území anglického krále. Po tomto přistání Cabot strávil několik týdnů “objevováním pobřeží“, přičemž většina byla „objevena po otočení zpět“.
Background map: Erdkarte in Mercators Projection, David Rumsey Map Collection, David Rumsey Map Center, Stanford Libraries
Remix: J.Cabot 1497 voyage, www.modely-lodi.cz
Poslední plavba
Po návratu do Bristolu jel Cabot do Londýna, aby podal zprávu králi. Dne 10. srpna 1497 mu byla udělena odměna 10 liber, což odpovídalo asi dvouleté mzdě obyčejného dělníka nebo řemeslníka. Cabotovi se dostalo i uznaní. Podobně jako Kryštof Kolumbus byl Cabot nazýván Velkým admirálem a byla mu vzdávána obrovská čest. Takové pochlebování však nemělo dlouhého trvání. Navzdory královskému grantu bristolští celníci zpočátku odmítli vyplatit Cabotovi jeho penzi, čímž přinutili cestovatele získat od krále další povolení. Dne 3. února 1498 byl Cabotovi udělen nový patent, který mu měl pomoci připravit další výpravu. Velká kronika Londýna (1189–1512) uvádí, že Cabot odjel s flotilou pěti lodí z Bristolu na začátku května 1498, Některé lodě prý vezly zboží, včetně látky, čepic, krajek a dalších “drobností“. To naznačuje, že Cabot zamýšlel na této výpravě obchodovat. Španělský vyslanec v Londýně pak v červenci oznámil, že jednu z lodí zastihla bouře a byla nucena přistát v Irsku, ale že Cabot a další lodě pokračovaly dál. O dalším osudu výpravy však již nejsou důvěryhodné zprávy. Není známo, zda Cabot zemřel během cesty, vrátil se bezpečně a zemřel krátce poté, nebo dorazil do Ameriky a rozhodl se tam zůstat, možná s domorodými lidmi. Vzniklo několik teorií, avšak žádné se nedostalo jednoznačné podpory.
Zde se Cabot plavil
Klidná, přívětivá a písčitá zátoka na ostrově Cape Breton byla ideální pro první Cabotovo přistání v Americe. Bylo možné, aby člun bezpečně přirazil ke břehu, aby námořníci nabrali čerstvou vodu a případně doplnili zásoby lovem. Na obrázcích je vidět Cabotovou busta s informační deskou i další desku na paměť jeho přistání.
Jeho zpáteční cesta směřovala na sever kolem pobřeží. Vidíme, že pobřeží je většinou skalnaté se silným příbojem. Nelze se tedy divit, že Cabot již dále nikde nepřistál.
V této oblasti se rovněž střetává studený a teplý mořský proud, což způsobuje husté a časté mlhy. Ostrá pobřežní skaliska společně s mlhou byla nesmírně nebezpečná kombinace pro malou plachetnici, která se plavila v neznámém prostředí.
Následnici
V objevování této části amerického kontinentu pokračovali Jacques Cartier a Samuel de Champlain.
Jejich osudům se budeme věnovat příště.